recenze – Hana Rollerová
Hana Rollerová
\“Když jsem se šla poprvé podívat na Jakuba Kroulíka, jako doprovod kamarádky, kterou vystoupení \“Moc a síla hypnózy\“ na rozdíl ode mne, zajímalo, vůbec jsem netušila, jak moc to ovlivní můj život…
Protože kamarádku tato paranormální schopnost hodně přitahovala, aktivně sehnala lístky na vystoupení konající se v našem městě, a to hned k pódiu. Fajn, řekla jsem si, že alespoň budeme moct lépe rozpoznat, zda se jedná o trik či nikoliv. Přiznám se, že ještě než vystoupení začalo, mi hlavou proběhla myšlenka, že hypnóza je vlastně jediná věc, kterou jsem nikdy nezkusila na vyřešení mého celoživotního problému – fobie. Zkusila jsem toho už opravdu mnoho a moje vrozená fobie z pavouků se naopak s věkem čím dál více zhoršovala…
Jen krátce pro vás, kdo netušíte jaký je rozdíl mezi obyčejným strachem a fobií: při zahlédnutí pavouka by se moje příznaky daly vystihnout tak, že jsem se rozklepala, rozbrečela, většinou zůstala paralyzovaná a nemohla jsem dýchat…
Vystoupení bylo působivé a celou dobu mi přišlo až neuvěřitelně snadné, jak tento mentalista ovládá lidi z publika. Bojovala jsem v duchu s tím, zda je to vůbec možné. Z pozice diváka, kterému se vše odehrávalo před očima na vzdálenost cca dvou metrů, jsem viděla opravdu dobře reakce těl vybraných diváků z publika, kterým bylo např. vnuknuto, že jsou v chladu a já tak viděla chvějící se lidi s husí kůží, atd… To mě nakonec přimělo k tomu, že jsem po vystoupení za Jakubem Kroulíkem zašla. Jeho sebevědomí v odpovědi, zda by mi pomocí hypnózy dokázal pomoci od mé celoživotní fobie rozhodlo o tom, že jsem i já chtěla vyzkoušet hypnózujako moji poslední možnost.
Díky neuvěřitelné vstřícnosti Jakuba jsme se dvakrát sešli, z čehož na první schůzce ode mne zaznělo něco v duchu: \“Děkuji, že jste si udělal čas, ale stejně si myslím, že se mnou Vám to nepůjde\“. V následující minutě jsem se stala dokonale fungujícím médiem a pak zaznělo nepočítaně: \“Bože, to není možný\“ z čehož to poslední jsem vyslovila, když jsem si prohlížela opravdu nechutně velkého živého křižáka v krabičce s průhledným víčkem, kterou jsem držela v ruce…
Co víc dodat… Čekala jsem na moje první setkání s pavoukem bez mentalisty za zády, abych toto mohla napsat, protože i po našem posledním sezení u mě přetrvávala skepse, zda se mi skutečně podařilo mého problému zbavit. Možná tak trochu i pro to, jak snadno celé \“vyléčení\“ proběhlo. Dodnes netuším, jak je to možné, ale světe div se – já už nemám panickou hrůzu z pavouků a jsem schopná je akceptovat i zabíjet!
TAKŽE VELKÝ HOLD VAŠEMU UMĚNÍ A DOŽIVOTNÍ DĚKUJI PANE JAKUBE KROULÍKU!\“
(Moc a síla hypnózy, Lanškroun, 2017)
