recenze – Michaela Suchardová

Michaela Suchardova
„Dobrý den, chtěla bych se s vámi podělit o osobní zkušenost s tímto moc sympatickým pánem. Kamarádka mě vytáhla na jeho představení v Prachaticích. Už když se hypnotizér objevil na jevišti, začala jsem mít takový divný tlak na hrudi, když začal povídat o hypnóze, začaly mě dost silně brně dlaně. Pak začal se samotnou hypnózou nás všech v hledišti, samozřejmě kdo nechtěl nemusel dělat, to co se mělo. Mě všelijaké „čáry máry“ od jakživa přitahovaly, takže dle pokynů jsem dělala co se mělo – koukat na jeden bod, hluboké nádechy výdechy, postupné uvolňování celého těla až to přišlo – takové uvolnění, že člověku padne hlava, zavřou se oči a pak už člověk dělá vše co mu hypnotizer řekne. V jednu chvíli mně a ještě několika lidem ztuhly nohy tak, že nešly odlepit od podlahy, protože on to tak chtěl. No a pak si mezi těmito lidmi vybral média, která šla na jeviště. Jedna z nich jsem byla i já. Uvedl nás postupně do hypnózy, padla hlava, oči, tělo jak z papíru. A pak, že prý až sáhne na jedno médium, tak se začne hrozně moc smát a že on jak bude mluvit, tak se bude smát čím dál tím víc až se za břicho bude popadat. Sáhl na mě, no já se tlemila, že mi telky slzy, jak pořád něco říkal, já se smála čím dál tím víc, že se pak celé hlediště totálně smálo se mnou. Nešlo to zastavit. Ovšem, když mi podal ruku, já mu koukla do oka, 3× hluboký nádech výdech, padla mi hlava, oči, vše jsem vnímala, ale nemohla nic dělat. Publikum se pořád smálo, ale se mnou už to nic nedělalo. Pak jsme si měli představit, že jsme na Sněžce, je mínus 20 a je nám hrozná zima. No přísahám mně mrzli prsty u nohou a na rukou jsem cítila studený vítr. Určitě doporučuji všem. Kdo nezažije neuvěří.“
(Hypnotizér, Prachatice, 2024)